Protože jsme se v práci minulý týden zabývali stavbou jednoho docela našlapaného stroje (čtyřjádro, 8GB RAM atd.) a já to dostal primárně za úkol, seznámil jsem se za víkend důvěrně s Windows 7, které si zákazník přál. Během víkendového testování jsem s počítačem prováděl všechno možné, ale na systém jsem si prostě zvyknout nedokázal…
Samozřejmě, za 2 dny se nedá v zásadě o ničem soudit, jen o nějakém prvním dojmu. První dojem je takový, že jsou sedmičky rozhodně krok lepším směrem než Visty. Věci, které mě na Win Vista přiváděly doslova k zuřivosti byly povětšinou upraveny včetně některých detailů a drobností, což s povděkem kvituji.
Co mě vyloženě nepotěšilo je podivně nastavené vyhledávání na disku, které ve výchozím nastavení nefunguje vůbec dobře, pokud chceme vyhledávat někde jinde, než autoři systému předpokládali. Už jsem si nějak zvykl z Vist na proklikávání se do nastavení složky a pořád si nemůžu pomoct, ale současné řešení mi přijde silně nelogické, stejně jako nastavení sítě atd., ale to je o zvyku.
Na co jsem si nedokázal zvyknout vůbec je novinka převzatá z Macu, Enlightmentu a ostatních správců oken – sdružování otevřených aplikací pod ikonu. Nejenže se mi to zdá nepřehledné (naštěstí se to dá vypnout), ale zároveň občas záhadně míchá s okny v důsledku nějaké podivné chyby.
Víc se nebudu rozepisovat, to nebyl ani účel. Win 7 nejsou špatný systém, ale za mé krátké testování mi nenabídl vůbec nic navíc oproti mému Arch Linuxu. Právě naopak, bez věcí jako KIO bych si svůj pracovní den nedokázal představit.
