Jak se pomalu blíží volby, shlédnu občas nějakou tu diskuzi na internetu, debatu nebo pořad zabývající se tímto tématem. Většinu pocitových podkladů pro tento zápisek jsem načerpal, když jsem viděl Otázky Václava Moravce pro Vysočinu vysílané z Jihlavy. Opět ve mně narostl lehký pocit frustrace z toho, jak vypadá současná kultura diskuze oproti tomu, jak by vypadat měla.
Naprosto mě udivuje chování lidí s různými názory. Faktem jest, že jsem pravicově orientovaný, zastávám názory, že každý svého štěstí strůjce, minimálních státních zásahů do ekonomiky atd. Moji přátelé to vědí a respektují. Někteří z nich jsou rozpoložení opačného. Dost často se neshodneme, ale dokážeme své názory respektovat, případně udělat kompromis.
Co se mi ale naprosto příčilo je úroveň obecenstva v zmíněném pořadu. Ať příznivci (či členové) jedné, druhé či třetí strany, vždy se našlo několik individuí (poměrově k velikostem stran), kteří se svým přístupem nemají v pořadu co dělat. V 21. století bych čekal, že obecenstvo nechá dotyčného domluvit a nebude se chovat jak skupina hloupých opic u bedny oranžových pomerančů, případně divokých prasat u modravé studánky. Čímž jsem ještě dané živočichy urazil.
Skákat do řeči, vykřikovat z davu, smát se jak postižený, když oponent mluví. To jsme klesli tak hluboko? Ono je bohužel jednodušší vykřikovat z davu levná hesla, než si pečlivě s rozvahou připravit argumenty. A ještě těžší je po diskuzi uznat, že má oponent pravdu. To už bohužel neumí skoro nikdo.
Nezastírám, že se mi nelíbí politika ČSSD, nesouhlasím s jejich programem a domnívám se, že se základním ekonomickým rozhledem a trochou matematiky musí být každému jasné, že takhle to prostě nejde. Nicméně zrovna pan Bublan (zástupce ČSSD ve výše zmíněném pořadu), se kterým jsem viděl několik debat a ač s jeho názory nesouhlasím, je to jeden z mála sociálně demokratických politiků, který se většinou snaží mluvit k věci, nabídnout prostor ke kompromisu, neuráží a chová se slušně. Proto si ho vážím, ač mi názorově není blízký.
Stejně tak jako si vážím paní Němcové či pana Kasala, protože vím, že zrovna oni dva mají k regionu vztah a je za nimi vidět práce.
Možná, že až si začneme více vážit svých oponentů, budeme si i více vážit sami sebe a celé naší země.
Ono jde o to, že někteří lidi si myslí, že politická debata je fotbal. Pak tam řvou jako na stadionu bez jediného rozmyslu. Pravdou je, že dnes skutečně málokdo umí přiznat, když má druhý pravdu.